|
|
|
|
||
|
|
 >> home
> zpět 
Slovanské hradiště u Neštěmic Marta Cvrková Labské údolí sevřené v úseku Ústí nad Labem až k Děčínu okolním kopcovitým terénem neposkytovalo mnoho příležitostí ke vzniku trvalých zemědělských osad. Pouze rozsáhlejší niva neštěmické kotliny poskytovala vhodné sídelní podmínky od pravěku až raného středověku. Hranice mezi oběma kotlinami je tvořena kopcovitým pásem, který zasahoval až k Labi a v novověku tvořil přirozenou hranici mezi katastry obcí Krásné Březno - Neštěmice. Táhlý široký hřbet je zakončen ostrožnou, v dnešní době nazývanou Kanon. Její skalnaté svahy ze tří stran příkře spadaly k Labi. V novověku pak část skalnatého svahu zasahujícího k řece byla odtěžena a tím byl získán větší prostor pro budování komunikací. Nevelké ploché temeno ostrožny je pak spojeno poměrně úzkou šíjí s dalším prostorem náhorní plošiny. Když byla roku 1900 na Kanonu budována vodárna, narazili dělníci při výkopových pracích na kulturní jámy se zlomky keramiky. Bohužel tyto nálezy se nedochovaly a jsou známy pouze z krátké zprávy a tím i jejich datace do doby bronzové je značně problematická. V dubnu 1980 byl zde prováděn výkop pro vodovodní potrubí, který aspoň částečně pomohl objasnit celou situaci. Výkopem byla vytvořena sonda od spojovací šíje napříč plochou ostrožny, která zachytila jeden objekt z mladší doby bronzové náležející kultuře lužické a čtyři objekty slovanské. Ve spojovací šíji pak odkryla příkop, který byl vybudován napříč touto šíjí a tím zamezoval volný přístup na ostrožnu.  objekt 1 - část objektu oválného půdorysu s mísovitým dnem, vedle něj zachycena malá kruhová jamka. objekt 2 - část objektu se šikmými a mírně podebranými stěnami. objekt 3 - objekt nepravidelného půdorysu, dno tvořeno dvěma samostatnými prohlubněmi. objekt 4 - část objektu patrně oválného půdorysu se šikmými stěnami. objekt 5 - objekt patrný v profilu, sondou téměř zničen Z výplně objektů pochází mimo keramických zlomků i zvířecí kosti a úlomky mazanice, ve třech případech je dokumentována příměs uhlíků.  I přes skutečnost, že převážná část nevelké plochy ostrožny byla již definitivně v minulost zničena výstavbou vodárny, můžeme při celkovém hodnocení konstatovat, že pravděpodobně již v mladší době bronzové zde vzniklo výšinné opevněné sídliště. Vzhledem k výhodné poloze nad Labskou obchodní cestou byla pak tato lokalita osídlena i v době hradištní. 
Otázkou ještě zůstává vznik jednoduchého opevnění lokality, které se skládalo z příkopu
v místě přístupové šíje a jednoduchého valu po obvodu ostrožny, který je ještě místy
patrný. Podle charakteru fortifikace lze však předpokládat, že Slované pouze využili
původní pravěké opevnění, jak je známo i z dalších lokalit v kraji.Nevelký rozsah hradiště, zhruba půl hektaru a jednoduchá forma opevnění svědčí spíše pro starší formu hradiště, pro počáteční fázi vývoje českých hradišť. Tento fakt potvrzuje i hodnocení nalezených zlomků keramiky na hradišti, kterou lze rámcově zařadit do 9. až první poloviny 10.století, kdy se vedle jednoduchých oblých nebo rovně seříznutých typů okrajů začínají objevovat i členitější formy typologicky mladší. Ve výzdobě se zde hlavně uplatňuje hřebenová výzdoba ve formě pásů, vlnovek, vpichů, ojediněle rytá výzdoba, objevují se i žebra a tvary zabrušanského typu. Pro srovnání může posloužit i shodné datování slovanského osídlení v neštěmické kotlině, se kterým toto hradiště patrně souviselo. 
Od 9.-10. stol. dochází ke zhušťování sídel na dolním toku Bíliny a jejích přítocích. V
přilehlé labské oblasti vzniká koncentrace sídel na malém, geograficky vymezeném
regionu, kde vytváří malou sídelní skupinu. Tento vývoj patrně souvisí s kmenovou
organizací, kdy dochází ke členění lemuzského kmenového území na dílčí regiony.
Centrální postavení pro celou oblast pak zaujímalo zabrušanské hradiště.V této době již patrně hrála důležitou roli labská cesta spojující Čechy se Saskem. Dokladem pro její funkci by mohlo být právě toto malé strážní hradiště. Jeho funkce patrně skončila ve 2. polovině 10. století, kdy dochází k celkové změně v organizaci hradské správy feudálního přemyslovského státu. Literatura: Toto je upravená verze stejnojmenného článku z Historického sborníku II (Z minulosti Ústecka), 1988. Text byl doplněn o informace z článku Čechy a Sasko v proměnách dějin, Sborník příspěvků konference 10.-11. 11. 1993, Ústí nad Labem, 1993. Eine Burgstätte kleineren Ausmaßes (circa einen halben Hektar groß) und die einfache Gestalt der Festung bezeugen eher eine ältere Form der Burgstätte. Diese These unterstützt auch die gefundene Keramik - in diesem Fall befinden wir uns ungefähr im 9. oder in der 1. Hälfte des 10. Jhs. Damals spielte die Elbstraße, die Böhmen und Sachsen verband, schon eine bedeutende Rolle. Diese kleine Wachtburgstätte könnte sein Existenz gut nachweisen. |
|
|
|
|
|
|
|
|
