|
|
|
|
||
|
|
 >> home
> zpět 
Obec Stadice nedaleko Ústí nad Labem se vryla do naší paměti díky pověstem o Přemyslu Oráči, na jehož počest byl také v 19. století postaven pomník. První písemné zprávy o Stadicích také dokládají vysoké stáří tohoto místa (Kosmova kronika Česká). Nechme však historii stranou a podívejme se, jaké informace přináší archeologie. Necháme-li stranou dvě akce, při nichž keramický materiál prokázal sídlištní aktivity z doby hradištní, připojí Stadice k prezentovanému sídlišti v Krásném Březně pohled na pohřební zvyky našich předků. Na katastru vsi dokumentujeme tři pozůstatky pohřebišť z doby před a po roce 1000. Tyto nálezy současně ukazují častý stav nálezů - samozřejmě že jsou prozkoumána velká pohřebiště, Stadice však zastupují druhou variantu - zničené nedokumentované nálezy a zachráněné zbytky větších hřbitovů (běžný jev v archeologické praxi), většinou zničených při stavebních a jiných zemních pracech. Dne 31.5. 1965 byly na katastru obce Stadice po pravé straně silnice z Řehlovic do Stadic, nad Radejšínským potokem zachráněny dva silně porušené kostrové hroby. Hrob č.1: V pravděpodobně obdélníkovité, kolmo zahloubené hrobové jámě (200x70? cm) ležela v hloubce 70 cm kostra v poloze na zádech s mírně vlevo pokrčenýma nohama. Orientována byla severojižním směrem s hlavou k severu a obličejem k východu. 
V oblasti dlaně pravé ruky byl železný nůž a v jeho těsné blízkosti malé zbytky dřeva (rukojeť, pochva?). Nad
loktem pravé ruky byly nalezeny zlomky ulity hlemýždě zahradního. Mezi nohama bylo
pravděpodobně původně uloženo vědérko. Ploché dno hrobové jámy bylo na okrajích
ojediněle obloženo čedičovými kameny.Hrob č.2: 10 m jižně od prvého hrobu se podařilo zachytit pouze silně porušené zbytky kostí pocházející z dolních lidských končetin. Stopy hrobové jámy zjištěny nebyly. Podle výpovědi nálezce byl na profilu patrný zbytek uhlíků ve tvaru půlkruhu. 
Z vědérka se zachovalo sedm zlomků obrouček, držadlo se střední částí roztepanou a
zlomek ataše (úchytu držadla). Lze předpokládat, že bylo kónické, sepnuté třemi
obroučkami. Průměr dna byl 28cm, ústí cca 20cm, výška cca 20cm.
Železný nůž s trnovitým řapem čtvercového průřezu (délka 15,2cm) měl zakalený břit
čepele.Inventář hrobu dovoluje jeho zařazení do střední až mladší doby hradištní - analogický nález vědérka byl nalezen ve středohradištní mohyle v jižních Čechách ale i mladohradištním hrobě v Žalanech - tedy do 9. - 11. stol. Je zřejmé, že tyto dva hroby jsou zbytkem pohřebiště, které bylo v polovině minulého století zničeno při dobývání písku.
Západně od hájovny bylo v letech 1987 - 88 zkoumáno další slovanské pohřebiště na katastru obce.
Je vzdáleno cca 250 m jz. od pomníku Přemysla Oráče. Jedná se malé řadové pohřebiště; kostrové pohřby
se nacházely v natažené poloze, hlavou k západu a obličejem k jihu. U některých hrobů se zachovaly zbytky
kamenného obložení. Ve dvou mužských hrobech byly u koster v úrovni pasu železné nože, u žen se
sporadicky vyskytly záušnice; v jednom případě byl nalezen tzv. obol v podobě mince Vratislava II.
Pohřebiště patří do mladší doby hradištní, můžeme hovořit o době od přelomu 10. století a století 11., zmíněná mince prokazatelně dokládá jeho užívání v 2. polovině 11.století. Literatura: Příspěvek vznikl na základě těchto prací. Slovanské osídlení na Ústecku. Milan Zápotocký - AR 1978 obecný přehled; Kostrové hroby ze střední až mladší doby hradištní ve Stadicích, Ústí n. Labem. Jan Fridrich - AR 1973 zkrácená a upravená verze; Pravěké osídlení Stadic a přemyslovská tradice. Drahomír Koutecký, Marta Cvrková - Deník Sever Pravěké osídlení u Stadic. Marta Cvrková, Drahomír Koutecký - Příspěvky k ústecké vlastivědě 2/2001 u těchto příspěvků zpracovány statě týkající se nejmladších období; Die Gemeinde Stadice ist durch die Sage über "Premysl den Ackermann" bekannt. Im Gebiet der Gemeinde wurden drei Grabstätten dokumentiert, die aus dem Zeitraum vor und nach dem Jahr 1000 stammen. Zwei der Beigesetzten wurden mittels beigelegter Liebsgabe (der Kübelbeschlag) und burgstättlicher Keramik datiert. Die dritte Grabstätte war einfach und beinhaltete einen teilweise erhaltenen Steinbelag und reiches Grabinventar. Eine gefundene Münze mit dem Porträt des Vladislav II. verweist wahrscheinlich auf die jüngere Phase der Grabstätte (2. Hälfte des 11. Jhs.). |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
