Svazek 1: Kuna, Martin (ed.) et al.: Pravěký svět a jeho poznání. Archeologie pravěkých Čech 1. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2007, 163 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-75-9 400,- Kč
	Svazek 2: Vencl, Slavomil (ed.) - Fridrich, Jan: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2007, 164 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-76-6 400,- Kč
	Svazek 3: Pavlů, Ivan (ed.) - Zápotocká, Marie: Neolit. Archeologie pravěkých Čech 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2007, 118 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-71-1 320,- Kč
	Svazek 4: Neustupný, Evžen (ed.) et al.: Eneolit. Archeologie pravěkých Čech 4. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 185 s., s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-77-3 420,- Kč
	Svazek 5: Jiráň, Luboš (ed.) et al.: Doba bronzová. Archeologie pravěkých Čech 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 265 s., s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-78-0 450,- Kč
	Svazek 6: Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba halštatská. Archeologie pravěkých Čech 6. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 173 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-79-7 400,- Kč
	Svazek 7: Venclová, Natalie (ed.) et al.: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 164 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-80-3 400,- Kč
	Svazek 8: Salač, Vladimír (ed.) et al.: Doba římská a stěhování národů. Archeologie pravěkých Čech 8. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2008, 214 s. s obr., česky ISBN: 978-80-86124-81-0 400,- Kč

Tímto naším tipem vstupuje do náplně archeomísta nový způsob prezentace - audio a zároveň se rozšířily řady spolupracovníků.

Český rozhlas SEVER - Planetárium

V nepřeberném spektru radiových stanic existují i takové, jejichž naladěním si můžete poslechnout zajímavé informace z oblasti vědy a techniky. Není třeba vysvětlovat, že se taková vysílání neváží na většinu hudebních stanic, "nudné" povídání s jistotou naleznete na vlnách Českého rozhlasu - mnohým z vás se již jistě podařilo zachytit alespoň část příspěvků týkajících se archeologie. Od dnešní návštěvy archeomísta je toto vše minulostí.

Druhé doplněné a rozšířené vydání "příběhů z dětských let české archeologické vědy" přináší kouzelné chvíle strávené s knihou. Odměnou autorovi za dlouhá pátrání v minulosti, za desítky ba stovky výpisů a poznámek, je poutavé čtení, vyluzující u všech romantiků bezděčný šťastný úsměv. Už samy kapitoly, jako například "Jak bylo objeveno první a poslední božiště Černoboha" nebo "Příběh předpotopní nádoby vlenecké" tento fakt potvrzují.
Pro všechny, které zajímá pohled na rodící se vědu, kteří se zajímají o počátky archeologického oboru nebo jen tíhnou k české minulosti, je toto ta nejlepší kniha. Jedenatřicet příběhů poutavě popisuje radosti i strasti našich amatérských i profesinálních předchůdců, jejichž život často protkly události spojené s nálezy, dodnes pojímané jako poklady nesmírné ceny - "O tom, jak chudý venkovan našel hrnec plný zlaťáků", "Keltský poklad v lázeňském prameni".
Mnohé z toho, co tato kniha popisuje, dalo základ specifickému pohledu veřejnosti na práci archeologa a nese v sobě to, co dělá archeologii tak přitažlivou.



Ukázka

Šestý příběh
Podivné kopečky pana Arnolda

... . Konečně v listopadu 1802 vyrazily ze dvora nádeníci s motykami a lopatami, aby se pustili do nejbližšího kopečku, který překážel založení rybníka. Kopeček poskytl - jak Arnold jako hospodář počítal - nemalé množství dobré úrodné země, ale nebylo v něm nic. Arnold se nevzdával naděje; protože se však pracovalo na více místech, nemohl být pořád jen tady. Svolal proto dělníky, vysvětlil jim důvod svého zájmu o pahrbky, popsal jim, jak by asi vypadaly nádoby, které by se uvnitř mohly najít, upozornil, že se tam mohou vyskytnout kovové věci a dokonce i mince (to neměl říkat) a "doporučil jim veškerou možnou opatrnost, kdyby dosáhli středu kamenné hromady". Pak odešel jinam. Občas se vracel, aby se přesvědčil, zda už dělníci narazili na nějaké starožitnosti, ale naděje na objev zůstávala nesplněna. ...

1. Staré město - Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše
   
2. Levý Hradec, nejstarší sídlo Přemyslovců
   
3. Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku
   
4. Bylany, osada nejstarších zemědělců z mladší doby kamenné
   
5. Jaskyňa Domica, najvýznačnejšie sídlisko žudu bukovohorskej kultúry
   
6. Pražský hrad v době přemyslovských knížat
   
7. Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologických pramenů
   
8. Březno, vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách
   
9. Závist. Keltské hradiště ve středních Čechách
   
10. Mužský u Mnichova Hradiště. Pravěká skalní pevnost
    
11. Kouřim v průběhu věků
    
12. Dolní Věstonice, tábořiště lovců mamutů
    
13. Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna
    
14. Lovci mamutů z Předmostí
    

Jste zanícenými obdivovateli nejstarší české minulosti, zajímáte se o archeologii - archeologické památky a při pokusech naplánovat výlet se marně snažíte promítnout do map v odborných knihách uváděné lokality?
Pro vás vznikl počátkem devadesátých let jakýsi průvodce po nejzajímavějších místech spjatých s našimi dějinami. Pravděpodobně mezi vámi nejsou slabomyslní vykradači a devastátoři takovýchto památek, přesto si přečtěte krátké upozornění pro návštěvníky archeologických památek. Pak už vám nic nezabrání seznámit se s druhy archeologických památek a stručnými nejstaršími dějinami České republiky (pro lepší orientaci je připojena orientační chronologická tabulka). Po nezbytném přehledu archeologických památek podle okresů, rejstříku podle druhu, stáří a kulturní příslušnosti lokalit se dostanete k tomu, kvůli čemu jste průvodce otevřeli - abecedně seřazeným lokalitám. Doufejme, že více než 600 lokalit vás inspiruje k mnoha zajímavým výletům, k tomu vám bude pomáhat text, sestavený z umístění, popisu a datace lokality; připojeny jsou zprávy o výzkumu - pokud byl - a uložení nálezů. Samozřejmě nechybí ta mnohdy nejdůležitější část - jednoduché nastínění přístupu. Pro nejjednodušší orientaci slouží mapa lokalit, načrtnutá z druhé strany obalu.
Co dodat. Archeologové vždy velice zvažují zveřejňování takovýchto informací, na sto návštěvníků vždy připadne nějaký ten vandal, v poslední době bohužel i do této oblasti ve větší míře vstupuje trestná činnost - jednotlivci či gangy vykradačů ("detektorářů") - proti kterým je však archeologie zcela bezmocná.


Ukázka

__________________________
KLECANY (okr. Praha - východ)

Hradiště v poloze Na hradisku, na svahu nad ohybem Vltavy, na jejím pravém břehu,proti Levému Hradci; proto také někdy bývá považováno za jeho - ovšem nedoložený protějšek, tzv. Pravý Hradec. Podle výzkumu z r. 1965 zde stálo jednodílné hradisko nepravidelně ledvinovitého půdorysu, jehož opevnění, vybudované po celém obvodu ostrožny, ohraničovalo plochu 5,8 ha. Val byl původně hlinitý, s dřevěnou komorovou konstrukcí, podepírající čelní hradební zeď skládanou z opukových kamenů; dnes už jen málo znatelný. Nálezy odtud patří až do 12 století, na samotný konec doby hradištní, takže lokalita zřejmě nebyla protějškem mnohem staršího Levého Hradce.
PŘÍSTUP: Z Prahy silnicí směrem na Teplice, krátce za hranicí Prahy odbočka ve Zdibech, vlevo do Klecan. Hradiště leží na záp. okraji obce.

Stejně tak jako je bohatá historie pražského hradního komplexu je bohatá i historie zdejšího archeologického bádání. Důležité nálezy byly učiněny již v 19. století, soustavné výzkumnné práce byly zahájeny před více než třemi čtvrtinami století. Za tuto dobu se nahromadil materiál, jehož zpracováním vznikl celý archív dokumentace, světlo světa spatřila již také pěkná řádka odborných článků, některé často jen proto, aby opravily či spřesnily svého předchůdce. Odborníci tak měli a mají informací dost a dost, veřejnost bohužel z těchto poznatků dosud zasáhlo pramálo.
Archeologie na Pražském hradě je v tomto jiná. Přehledně a zajímavě podaný současný stav bádání je určen právě nejširšímu okruhu zájemců. Vynikající grafické provedení a profesionálně napsaný obsah řadí tuto knihu do zlatého fondu populární archeologické literatury; díky křídovému papíru, ještě zvyšujícímu vysokou kvalitu, se tato kniha stává ozdobou každé knihovny.


Ukázka

Pohřebiště a jejich svědectví
V 10.a 11. století, případně ve starším 12. století pokračovalo pohřbívání jak mimo, tak uvnitř hradiště. Další informace lze získat ve známém pásu pohřebišť na jeho severní a západní straně. Zatímco pohřebiště vně vlastního hradiště, v prostoru Strahova, na křižovatce Jelení ulice s ulicí U Brusnice, v okolí Jízdárny a v Královské zahradě poskytují zatím doklady o jejich užívání v 10. století, pohřebiště v Lumbeho zahradě za Jízdárnou Pražského hradu zřetelně přesahuje do 11. století. Zejména v severozápadní části tohoto pohřebiště se hromadí nejmladší prvky, ukazující až do 11. století. Určujícím chronologickým prvkem je denár knížete Jaromíra (1004 - 1012) a navíc se zde vyskytují další mladší nálezy jako dvojkónické polygonální křišťálové perly, kvádříkové chalcedonové perly s okosenými rohy i perly z modrého tzv. safírového skla.
...

To, že jsme tentokrát sáhli pro náš tip na počátek 80. let, mělo svůj důvod. Kniha Kde bydlely venuše není jen tak obyčejná. Je určena především pro ty z Vás, kdo ještě neměli s archologií tu čest, psána je způsobem přístupným čtenářům od 9 let. Obsahuje nenáročnou formou napsaný náhled do života archeologů, do skladby a metod jejich práce. Bohatou obrazovou přílohou dokresluje výklad jednotlivých témat - kapitol, poskládaných tak, jak se postupně při práci uplatňují. Na závěr knihy je připojen rejstřík archeologů, archeologických lokalit a výrazů. Věříme, že Vám kniha i po tolika letech předá vše potřebné, co chcete o archeologii vědět.

Ukázka
Kapitola šestá
odpovídá na otázky

Náhodou jste někde v přírodě přišli k archeologickému výkopu. Díváte se, jak se archeeologové a jejich pomocníci hrabou v zemi. Pozorujete ten barvitý obrázek a na jazyku vás svrbí jediná otázka. Pokud se příliš nestydíte, určitě ji dřív nebo později položíte. A ani vlastně nemusíte; archeologové sami vědí, jakou otázku chcete vyslovit. Každý, kdo kdy přišel k archeologickému výzkumu, se zeptal nejprve na jediné: "Jak je to staré?"
...

Kniha, odhalující události kolem vzniku Českého státu kolem poloviny 10. Století. Populárně vedenou formou se zde dovíte nové závěry vycházející z posledních výsledků historiků a archeologů. Pro mnohé z Vás bude tato kniha jistě plná překvapení.


Kníže Boleslave, králi Prahy, Čech a Krakova,

pokusil jsem se vyprávět příběh Tvé vlády - jsem si ale vědom toho, že vše se mohlo stát úplně jinak, než si to my, kteří kráčíme po Tvé zemi o tisíciletí později, představujeme.
Tvůj neblahý čin asi nikdy zapomenut nebude, paměť národa by však měla být spravedlivá. I proto jsem psal tuto knihu a pokusil se zbořit odvěké mýty o "ukrutném bratrovrahovi". Mluvíme jazykem slovanským a naše hranice tvoří hvozdy a pohoří, která byla i hranicí Tvého státu. Jsem přesvědčen, že to byla právě Tvoje vůle, která dala pevné základy nejen onomu mocnému království Tvých pravnuků, ale i státu, v němž žijeme dnes.
Některým mým současníkům se to asi líbit nebude, avšak přesto věřím, že i Ty, Boleslave - a možná především Ty - jsi, spolu se svým bratrem, věčný dědic české země. Díky, kníže.

Archeologie středověku, z pohledu obecných československých dějin archeologie se jedná o obor mladý, vznikající teprve někdy okolo poloviny 20.století. Přesto již stihl naší společnosti odkrýt nepočetné množství dávno zapomenutých "pokladů", objasnit mnohé záhady a otazníky, vznášející se nad zákoutími naší země. Není možné zapomenout na záchraně památek opuštěného starého Sezimova Ústí, dolem zničeného královského města Mostu nebo objasnění podoby středověké vsi, jejího života i zániku.
Zdeněk Smetánka má na těchto zásluhách lví podíl a co víc, tímto způsobem zachránil i něco z toho, co běžně mizí spolu s lidskou pamětí - příběhy pátrání, okamžiky objevu, všechno to, co dělá archeologii tak přitažlivou. Prostřednictvím této knihy máte možnost vrátit se časem a doprovázet autora při hledání zmizelého věku.

Ukázka
14. Návraty do Třebonína
Počtvrté a naposled

Když jsme se na třebonínské návsi ocitli počtvrté, vyšla naše známá prodavačka z krámu a oznámila, že musí někam odejít, tak ať si rychle odbudeme nákupy, potom že zavře. Místo obvyklých dvou minerálek jsme koupili hned čtyři, protože jsme věděli, že dnes budeme celý den v lese bez styku s vesnicí. Hradiště, které jsme se chystali prozkoumat, leželo totiž na skalnatém výběžku, odděleno od vsi hlubokým údolím Medenického potoka.
...