|
|
|
|
Projekt : Nedestruktivní průzkum
hrobek v historických objektech
Realizační tým :
1/
Mgr. Zuzana Thomová (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) -
vedoucí výzkumu 2/ Jiří Šindelář (GEO-CZ) - technické
zabezpečení, topografický průzkum, interaktivní programy 3/
Adriáno Kováč (Sysko) - hardwarová a softwarová podpora,
interaktivní programy 4/ Doc. PhDr. Rudolf Krajíc Csc. (Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích) - odborný konzultant 5/ Prof.
PhDr. Josef Unger Csc. (Masarykova univerzita v Brně) -
antropologie 6/ PhDr. Milena Bravermanová - historické
textilie 7/ PhDr. Jaromír Beneš (Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích) - analýza biologických vzorků 8/ PhDr. Vladimír
Hašek Drsc. (Geopek Brno) - geofyzikální průzkum 9/ MgA. Ing.
Martin Frouz - fotodokumentace 10/ PhDr. Jan Frolík Csc.
(Archeologický ústav AV ČR Praha) - odborný konzultant
Na
jednotlivých lokalitách budou do realizačního týmu přizváni vždy
odborníci z regionálních pracovišť a pracovišť Národních památkových
ústavů.
Cíl projektu :
Cílem projektu je podrobný,
nedestruktivní průzkum podzemních prostor v historických objektech.
To znamená, že k získání potřebných informací není nutné provádět
jakékoliv stavební zásahy jako například otevírání hrobek,
probourávání zdí a podobně. Celý systém je nastaven tak, že bude
využito buď stávajících přirozených otvorů do podzemních objektů,
například větrací otvory, odvodňovací kanálky, nebo stačí realizovat
nepatrný vývrt o průměru 2cm. Idea tohoto projektu vznikla po
úspěšné realizaci průzkumu původní hrobky Karla IV. v katedrále sv.
Víta na Pražském hradě ( www.hrobka.geo-cz.com ), kostnice u
katedrálního kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (
www.geo-cz.com/mikulas05 ) a neznámé chodby na hradě Landštejn (
www.geo-cz.com/landstejn ). Za účelem těchto průzkumů bylo
potřeba vyvinout moderní technologickou metodu a sestrojit speciální
technické zařízení, které je schopné provádět kvalitní vizuální
průzkum a záznam obrazu, přesné zmapování podzemní dutiny a odběr
potřebných vzorků i při omezení, které je dáno minimální velikostí
vstupního otvoru. Výsledky průzkumu přinášejí velmi podrobné
informace o technickém stavu podzemí, badatelům z oboru historických
věd a majitelům a správcům historických objektů. Tyto informace -
podrobné zmapování dutin, informace o statice objektu, o případném
zatopení nebo zatápění podzemí spodní vodou, informace o existenci
nebezpečných plísní a virů - poslouží pro další plánování jak s
danou památkou nakládat a jak ji chránit a zabezpečit. To je také
hlavní důvod naší snahy o realizaci tohoto projektu. Současně je
řešitelský tým rozšířen o odborníky z nejrůznějších vědních
disciplín tak, abychom byli schopni vytěžit ze získaných dat co
nejvíce vědeckých informací. Výsledky průzkumů budou
prezentovány veřejnosti prostřednictvím mediálních partnerů projektu
a na vlastních internetových stránkách, kde budou mít zájemci o
historii a problematiku archeologické památkové péče možnost
sledovat tyto výzkumy v přímém přenosu.
Struktura projektu
:
1. Terénní průzkum 2. Analýza získaných dat 3.
Internetová prezentace 4. Medializace projektu 5. Doprovodné
programy
1. Terénní průzkum Před vlastním získáním
informací proběhne terénní průzkum přímo na sledované lokalitě, a to
prostřednictvím nedestruktivní archeologické metody, kdy do
podzemního prostoru bude vsunuta otvorem 2 x 2 cm minikamera a další
technologická zařízení, která budou prostor monitorovat a
dokumentovat. V případě potřeby bude možné získat vzorky organických
zbytků, které se v takovýchto podzemních funerálních prostorách
sakrálních staveb nacházejí. Samotnému terénnímu průzkumu pak
předchází studium historických pramenů a detekce prostoru přímo na
místě přírodovědnými metodami, v tomto případě je nejčastěji
používanou metodou geofyzikální průzkum. Vzhledem k náročnosti
celého projektu, především při zpracování získaných dat, je reálné
takto prozkoumat 3 - 4 objekty ročně. V rámci celého projektu máme v
současnosti vytipováno 20 historicky cenných staveb na území
Jihočeské kraje, kraje Vysočina a Středočeského kraje. Většinou se
jedná o sakrální stavby, ve kterých byl již v minulosti prováděn
záchranný archeologický výzkum, na základě kterého jsou zřejmé
základní historické a architektonické poznatky. V jižních Čechách
pak dominuje průzkum funerálních prostor spojený s významnými
osobnostmi české historie - rodu Rožmberků, prvního převora
dominikánského kláštera v Českých Budějovicích Jindřicha Libraria
nebo vítěze nad českými stavy Karla Bonaventury hraběte Buquoe. Na
Pelhřimovsku jsme se zaměřily na sakrální stavby pocházející z
fundace Tobiáše z Bechyně a na jeden z nejstarších klášterů v
Čechách - premonstrátskou Kanonii v Želivě. Ve středočeském kraji
pak na románské stavby a Pražský Hrad, který je spojen nejen s
počátky české státnosti.
2. Analýza získaných dat Vlastní terénní část výzkumu proběhne u
každého objektu v několika fázích. Při první návštěvě provedeme
základní vizuální ohledání dutiny a její podrobné zaměření. Na
základě získaných dat budou technici schopni adaptovat celé zařízení
přímo pro daný, sledovaný objekt, v případě požadavků investora
přizpůsobí další technické zařízení. Po vzájemné konzultaci všech
zainteresovaných stran bude stanoven další postup. Výsledkem
terénního průzkumu bude videozáznam v kvalitě DVD, podrobné zaměření
sledovaného prostoru a rozbor vzorků odebraných organických
materiálů, eventuálně bude investorovi navržen další postup pro
sledování stavu v podzemním prostoru. Odběr vzorků je limitován
velikostí vstupního otvoru. Počet návštěv objektu je dán charakterem
a podmínkami u každého objektu zvlášť, na základě zkušeností lze
počítat s dvěmi až třemi návštěvami lokality.
3. Internetová
prezentace Internet se v posledních letech stal jedním z
nejsledovanějších mediálních prostředků. Po vysoké návštěvnosti na
internetovém projektu Archeologie a památky on-line
(www.geo-cz.com/online) chceme pokračovat se zveřejňováním výsledků
i tohoto projektu. Za tímto účelem bude vedle již zmiňovaných
on-line památek, zřízena samostatná doména "Hrobky.info", na které
bude možné sledovat průzkum podzemních prostor, průběžně pak budou
publikovány výsledky průzkumu a jednotlivé rozbory vyzvednutých
materiálů. Na těchto internetových stránkách zprostředkujeme pokud
možno co nejucelenější počet informací, včetně kompletní plánové a
obrazové dokumentace i závěrečnou nálezovou zprávu. Objekt
přiblížíme z hlediska historie celé stavby a širšího okolí se
začleněním do historických souvislostí. Na internetu bude
publikována fotodokumentace, videosekvence a modely sledovaných
objektů. Snahou je zvýšit u veřejnosti zájem o českou historii a
přiblížit archeologii 21. století jako obor, který na základě
hmotných pramenů vytváří historický obraz nejenom nejstarší
minulosti a je zajímavý a přitažlivý i pro laickou veřejnost. V
podstatě můžeme říci, že medializací projektu chceme široké
veřejnosti ukázat, že archeologie dnes rozhodně není jen o lopatě a
krumpáči.
4. Medializace V den provedení vlastního
"průniku" do podzemního objektu bude na místě svolána
prostřednictvím ČTK tisková konference, na které budou novináři z
místních redakcí seznámeni s aktuálním stavem výzkumu, bude-li si to
situace vyžadovat a bude-li to z kapacitních a bezpečnostních důvodů
možné, bude médiím umožněna přítomnost přímo při průzkumu podzemních
prostor. V každém regionu budou oslovena základní média - Český
rozhlas, Česká televize, Právo, MF dnes, Lidové noviny a místní
média. Celý průběh výzkumu a dění kolem něj bude zaznamenáno
profesionálním kameramanem. Tento materiál zůstane archivován a po
ukončení několika akcí jej lze nabídnout jako podklad pro vytvoření
dokumentárního seriálu.
5. Doprovodné akce - přednášky,
projekce a výstavy. Po ukončení průzkumu lze tyto práce
prezentovat pro laickou i odbornou veřejnost a školy především v
místně příslušných muzeích. Základem by měla být informace o
projektu, výzkumech a moderních technologiích používaných v
archeologii. Počet těchto akcí bude vždy ovlivněn závažností objevů
a zájmem veřejnosti. Výstavy lze koncipovat jako interiérové
prezentace velkoformátových fotografií, projekce videosnímků, 3D
modelů, multimediálních programů a interaktivního zapojení
návštěvníků, eventuálně vystavení vyzvednutých artefaktů. Na
výstavách předpokládáme i prezentaci partnerů projektu.
|
|
|
|