|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 >> home
Příběhy archeologie III. Archeologie v kanceláři "Archeologie je věda krásná, ale někdy i tvrdá", filosofuje kolega Mníšek jednoho srpnového dne a prohlíží si klubající mozol na levé ruce. "Máme tam pěknej řím, ale ještě nějakou dobu bude trvat, než ho vykopeme, přece jenom ta jáma bude mít hodně přes metr hloubky." Řekl bych ke dvou metrům," ozvalo se od knihy docházky, kde se zapisoval další člen oddělení Vaněček, "zkoušel jsem to rejčem a ta černá jde pořád do hloubky". To se tak někdo má, sedět v kanclu a nepatlat se v blátě," pokračoval Mníšek, "nechceš nám pomoct?" Přiznám se, že mi v tu chvíli bylo docela příjemné sedět v kanceláři, ale pohledem na monitor počítače s rozdělanou aktualizací CES (centrální evidence sbírek) mi blažený pocit přece jen trochu ztrpkl. "No docela bych si kopl, koneckonců čekám pár pozitivních dohledů, ale Hrdlice nechám vám." "Žádné překvapení," houkl ze dvora Mníšek a za chvíli služební auto řízené Vaněčkem vyrazilo ze vrat. Vrátil jsem se k počítači a pokračoval v aktualizaci. 
Zkratka CES představuje v muzeích a galeriích všudypřítomné chapadlo státu, kterým eviduje a zároveň kontroluje sbírky. Stává se, že když se někde zkratka vysloví, vyskakuje některým zaměstnancům
vyrážka, umlká hovor, nabíhají vrásky. Vcelku jednoduchý princip propojení sbírkových předmětů v počítači - sbírkových databázích a databázích v počítačích ministerstva kultury, prostřednictvím malého a nenápadného prográmku CESiku, totiž v praxi
nefunguje vždy přesně tak, jak je psáno. Ostatně co tak funguje. Při aktualizaci jde o dvě hlavní věci - nahlásit nové přírůstky a tyto přírůstky do tří let "otočit" do druhého stupně, tedy rozepsat do podoby inventárních čísel. Tuhle práci nikdo z veřejnosti v
podstatě nevidí a občas ji nevidí ani kolegové, hrdí terénní pracovníci. CES je špička ledovce evidencí a inventarizací, před kterým terénní vědátoři holt prchají. Zapisování dat však ruší telefon."Archeologie, muzeum, prosím ..." "Vodrážka, dobrý den, já volám kvůli zemním pracem v Tuchořicích." "Dobrý den, kde to tam máte?" "Znáte to tam? Je to tam na tý stráni, co se staví rodinný domky, vzadu za takovým tím malým kostelem." "Jasně, vím, Pod Bělohradem, jaké je číslo parcely?" "306/38, pan Dýmal. Chci se zeptat, kdy to chcete vidět, jestli až to vykopeme, nebo už chcete být přitom?" "A jak to bude probíhat, budete dělat skrývku nebo rovnou pasy?" "No, budeme se snažit srovnat parcelu do roviny, ale on ten dům bude stupňovitý, takže srovnáme spodní část do roviny, pak bude stupeň a pak zase tu horní část." "Dobře, kdy chcete začít bagrovat?" "Chtěli bysme začít v pátek a uvidíme, jak to stačíme, myslím, že v pondělí to bude všechno hotový." "Dobře, tak se domluvíme tak, že mi zavoláte v pátek, že jste opravdu začali bagrovat, ono se poslední dobou často stává, že bagr nepřijede nebo se rozbije. Já se pak přijedu podívat už v pátek odpoledne, nebo v pondělí ráno. Ta parcela bude pozitivní, tedy čekám na ní nějaké nálezy. Aspoň na sousedních byly a předtím i na komunikaci, je tam velké pravěké sídliště." "No já doufám, že nic nevyhrabeme. Vy nám to můžete zastavit, když něco najdeme, nebo jak to pak vypadá?" "Musíme to zdokumentovat, v praxi to vypadá tak, že konkrétně v Tuchořicích trvají práce od řekněme dvou hodin do tří dnů. Vzhledem k tomu, že se ve většině případech jedná o dokumentaci základových pasů, tak jde víc o hodiny. No uvidíme, nechci předbíhat." "Dobře, tak já se tedy v pátek ozvu. Díky. Nashledanou." "Nashle." Vracím se k obrazovce počítače a snažím se vrátit k zapisování.  Jsou ročně dva termíny, kdy se hlásí změny do CESu, tohle je zrovna ten první. Předně je třeba nahlásit nové přírůstky, tedy loňské výzkumy, zapsané do přírůstkové knihy. To je ta jednodušší část, protože se vytvoří řada čísle 1/2008 - XX/2008 a ta se uloží do programu. Tu složitější část představuje "otočení" přírůstků do inventárních čísel. Jednotlivé přírůstky se tak v systému nahrazují řadou inventárních čísel, která představují zpracované předměty nebo sáčky s předměty. Zpracováním je míněno jejich určení a popsání zapsané do evidenčních karet v počítači. Protože je na to zákonná lhůta 3 roky od nahlášení celého výzkumu formou přírůstkového čísla, každému dojde, že je to slušný výkon, který se ale ne vždy podaří. Po hodince zapisování a ukládání přichází na řadu export. Jde o to, že CESík si data utřídí do exportního formátu, který dnes už lze poslat na CD, takže se vytiskne jen průvodní dopis a doprovodné karty prvních stupňů. Za chvíli je hotovo. Za desítky minut je shrnuta mnohatýdenní práce celého oddělení, tedy práce na evidenci jedné sbírky. Pro dnešek si ji už v hlavě nebudu míchat s o mnoho složitější evidencí sbírky druhé. Odpoledne čeká nálezová zpráva jiné parcely z Tuchořic, zítra jiná, dohledy, stavební agenda, inventarizace, dohledy, nálezovou, dohledy,... |
|
|
