|
|
|
|
 >> home
Karel Sklenář Objevitelé zlatého věku Podobně jako Ceramova kniha "Bohové, hroby a učenci" útočí na romantickou a dobrodružnou povahu čtenářů. Není zde líčen evropský pravěk, je to kniha dobrodružství jeho objevování; poznáte životy a osudy objevitelů památek (někdy spíše hledačů pokladů), spolu s nimi se můžete vydat můžete řešit záhady, z nichž mnohé dnes již pozbyly své přitažlivosti . Dotknete se zde slavné svatyně Stonehenge, dávných dobyvatelů soli, lodí vikinských válečníků a dalších, zmíněných v celkem 30 kapitolách. Témat je zde bezpočet a vše je bohatě doprovázeno ilustracemi. Od pěstního klínu k Přemyslově radlici Zapomenutá a přehlížená kniha edice OKO. Málokdy se podaří shrnout do tak stručné podoby přehled nějaké vědní disciplíny, ikdyž se zde jedná jen o dějiny našeho území. Už názorný titul předpovídá, že se nebude jednat o suchý přehled, autor v příhodných okamžicích odhaluje pozadí nálezů i vědeckého bádání. Populárním jazykem zde podává široké veřejnosti informace, které jinak musí vyhledávat ve vědeckých příručkách, což není vždy úplně zábavné. Chyby způsobené postupem bádání kvalitě díla neuškodí, tato skutečnost je aktuální u každé knihy vědeckého zaměření. Slepé uličky archeologie (už druhé, přepracované a doplněné vydání) Každá věda je provázena řadou problémů, slabých míst. Tato kniha již podruhé, téměř po dvaceti letech, přináší odpovědi na řadu otázek, týkajících se rozporuplných objevů a zatím bezvýsledných pátrání. Objasňuje mnohé záhadné nálezy, podvody i nesprávně interpretované nálezy, které zaměstnávaly učence a jako senzace upoutávali veřejnost. Mnohé z toho, co naleznete na stránkách této knihy, je ještě dnes nachází přívržence v řadách záhadologů, vzpomeňme jen skalní přívržence římské věže na hradě Zvíkov nebo oblíbených pohanských obětních kamenů. Památky pravěku na území ČSSR Od lovců mamutů ke státu Přemyslovců Starší a netradiční přehled pravěku československa. Jeho odlišnost je dána velmi zdařilým pokusem vytvořit obraz dějinného vývoje na vybraných lokalitách. Několik stovek pohřebišť, sídlišť a depotů dokumentuje pravěk naší republiky, a to po jednotlivých chronologicky řazených obdobích - kapitolách, vždy doplněných krátkou a stručnou charakteristikou; začátek knihy patří celkovému přehledu, doslovem je obsah "protažen" až do vzniku českého státu. Pro popis lokalit, množství doprovodných kreseb a fotografií je kniha stále žádaná, zejména mezi studenty archeologie. Učenci a pohané Jen málokdo si již uvědomí, jak už je to dávno, co se lidská mysl začala zabývat myšlenkou, kde se v zemi berou kamenné a kovové nástroje, kde se vzali nádoby, tu a tam vydávající země ze své moci. Po staletích dohadů a hypotéz vzniká vědní obor, který po svých počátečních nesmělých krůčcích pomalu získává uznání. Kdysi v těchto dobách rytíř Matyáš Kalina z Jäthensteina zachraňuje pohanská pohřebiště, zemí prochází páter Krolmus, hledající kněžiště Černoboha, Kliment Čermák probouzí mezi lidem lásku k památkám a zájem o jejich ochranu. Toto vše obsáhla tato pomyslná kronika našeho oboru - pětadvacet příběhů z dějin české archeologie. Za jeskynním člověkem Téma vzrušující, pro mnoho z nás je jeskyně stále nerozlučně spjata s pravěkým člověkem. Málokdo však tuší, jaká historie tomuto spojení předcházela, jaké aféry a roztržky doprovázely nálezy diluviálního člověka. Přečtením této knihy můžete získat přehled v historii bádání o jeskynních nálezech a jeskynní problematice vůbec. Velice zajímavá a čtivá kniha. Z Čech do Pompejí J. Dobrovský, bratři Škorpilové, V. Chvojka, generál Koller, K. Jireček, A. Hrdlička a mnozí další, to jsou osobnosti naší minulosti, některá jména již pomalu upadají v zapomnění. Málokdo však ví, že tito vynikající muži se zasloužili o záchranu archeologického bohatství a nejen jeho v různých zemích světa. Se jmény některých z nich jsou spojeny počátky archeologického bádání, jiní se zasloužili o založení vědeckých ústavů. Pojďte a poslechněte si životní osudy našich krajanů, kteří od 18. století odcházeli z nejrůznějších důvodů za hranice naší vlasti, ale nesložili ruce do klína, naopak svými vědeckými objevy, mezi nimiž zazní jména dnes již klasických lokalit, zásadně přispěli k poznání lidské minulosti. |
|
|
|
|
|
|
|
|
